Jak ses k natáčení svateb vlastně dostal? Byl to tvůj cíl hned když si začal točit?

Natáčení bylo takovým mým skrytým koníčkem. Už od dětství jsem si jen tak pro radost tvořil videa např. z běhání po lese, nebo z hraní počítačových her. Tak jsem se seznamoval i s prostředím střihačských programů

O svatebních videích jsem věděl, ale dlouho jsem kolem nich chodil po špičkách. Vždy jsem svatební tvorbu vnímal jako královskou disciplínu, kde je potřeba umět opravdu dobře ovládat techniku, zároveň zvládat několik disciplín, ať už portréty, reportáž atd. Zároveň má na vše člověk jen jeden pokus. Když nějaký záběr nestihne, nedá se svatební dění zastavit, vrátit hosty na svá místa a zkusit to znovu.

Ke svatbám jsem tedy měl a mám velký respekt. Takovou vstupní branou do toho krásného světa svateb mi byla svatba sestřičky Verči. Shodli jsme se, že by bylo super, kdybych z její svatby zkusil vytvořit nějaké video. Buďto z toho něco bude, nebo ne. To je asi nejlepší možnost, jak začít. Vyhnout se tomu velkému tlaku a postupně se učit.

Co dělá svatební kameraman Kryštof, když zrovna netočí nebo nestříhá?

Když zrovna nestříhám tak se moc rád sejdu s kamarády, nebo si jdu zasportovat.  Moje přítelkyně Hanička se mi nedávno smála, že jsem si za poslední roky pořídil výbavu na několik sportů, ale vlastně se na to jen práší, takže na tom chci do budoucna více zapracovat. Jinak jako asi každý se každý rok těším na nějakou tu dovolenou, kde rád cestuji do zahraničí a poznávám nové země.

Můžeme se pomalu dostat k samotné tvojí práci, začal bych trochu z druhého konce. Tvoje webovky jsou dost osobní, dá se tam najít spousta informací o tom, kdo jsi. Je pro tebe osobní rovina ve vztahu k nevěstě a ženichovi důležitá?

Osobní rovině dávám velkou důležitost, což je určitě cítit jak z webových stránek tak i od prvního e-mailu, který si se snoubenci vyměním. Zní to až děsivě, ale faktem je, že na svatbě jsem s nevěstou a ženichem často více času, než jejich přátelé. Prožiju s nimi nervozitu při ranních přípravách, momenty štěstí při obřadu a taky odvázanou párty ve večerních hodinách. Proto je pro mě důležité, aby se v mé přítomnosti nevěsta i ženich cítili uvolněně a příjemně – to se projeví i ve výsledném videu.

Je pro tebe důležité se se snoubenci vidět ještě před svatbou?

Ten kontakt se snoubenci před svatbou je pro mě rozhodně důležitý, ať už formou online video hovoru, nebo formou osobního setkání, což je úplně nejlepší. Vlastně jdu ještě dál, a standardně pořádám informační hovor ještě před samotnou rezervací. Je to skvělá příležitost pro snoubence vyzjistit detaily ohledně svatebního natáčení, můžeme se předem pobavit úplně o všem a zároveň začínáme budovat více osobní vztah. Dá se říct, že po těchto video hovorech a schůzkách už na svatbě nejsem cizí člověk a to je pro mě zásadní.

Na tvém webu definuješ svoji práci jako “uměleckou reportáž” – mohl bys nám vysvětlit tohle slovní spojení?

Hlavní myšlenka je v získávání opravdových momentů. Na svatbě je pro mě zásadní zachytit reálné situace, na místo toho abych se snažil zrežírovat jakési scénky, které se vlastně nestaly. Při natáčení svatby tedy pracuji diskrétně. Každé obětí, polibek, pohled, vše je opravdové a právě tu opravdovost vnímám jako nejvíce hodnotný aspekt v mých videích.

Umělecká část se projevuje hlavně v post-produkci, kdy se při stříhání výsledného filmu snažím pracovat kreativně a opravdu do videa vložit kousek sebe, svého pohledu na svět, ale zohledňuji také hodnoty a osobnosti novomanželů.

Jako svatební fotograf často vidím, že přístup svatebních kameramanů se mnohdy dost liší. Někdo je všude vidět, snaží se být středem pozornosti a poměrně zásadně diriguje dění na svatbě… jiný vše dokumentuje nezištně a nechá se unášet svatebním děním. Vím, že patříš do druhé skupiny, mohl bys vysvětlit, proč tomu tak je?

Stejně jako ty si toho všímáš u svatebních kameramanů, já to pozoruji u fotografů, kde je to úplně stejný. Vypozoroval jsem, že právě v přístupu během svatebního dne jsou ty největší rozdíly. On už je někdo osobností spíše extrovert a má tendence být středem pozornosti, popřípadě k natáčení přistupovat z pozice režiséra. Ale jak jsem zmínil, pro mě je důležitá opravdovost záběrů, takže jsem spíše pozorovatel. Teď se nesnažím hodnotit, co je dobře a co špatně, zkrátka každý má svůj přístup. To že někdo příliš zasahuje do svatebního dění, to může být i nedostatečnou komunikací před svatbou. Během předsvatebních schůzek si o průběhu svatby povídáme dopodrobna a případná doporučení tedy předávám před svatbou. V den svatby už se nesnažím nic měnit a předělávat.

Co když nevěsta s ženichem nejsou ve své kůži nebo třeba začne pršet uprostřed portrétního focení?

Tyhle momenty kdy je nervozita trochu vyšší zažívám někdy před obřadem. Po obřadu většinou veškeré nervozita opadá, ale v těch momentech určitě pomůže dávka empatie. V tomto ohledu musí být ať už fotograf nebo kameraman tak trochu psycholog a vycítit, kdy je lepší mlčet. Někdy je zase potřeba situaci trochu odlehčit, nadhodit nějaké téma, ať nevěsta příjde na jiné myšlenky. Takže nejenom v těchto momentech a po celý den je potřeba nezapomínat na lidskost. Stejně ať už uděláme tu nejhezčí fotku nebo záběr do videa, vždy to lidem bude připomínat i to, jak se v ten daný moment cítili. Proto je potřeba starat se o to, aby si nevěsta s ženichem natáčení užívali.

Co se týče deště – je super být připraven a vybaven, mít k dispozici nějaké deštníky. U párové focení je dobré během dne sledovat počasí a naplánovat ho na dobu, kdy pršet nemá – v tomhle případě opravdu nemá význam slepě následovat předem daný harmonogram.

Ale můj přístup k dešti závisí na nevěstě a ženichovi. Pokud jim déšť nevadí, já jsem ten první, kdo bude moknout s nimi. A v dešti se dají pořídit opravdu originální záběry)

Vzhledem k tomu, že společně často pracujeme vím, že jsi takový svatební minimalista. Běžně dokážeš na jeden foťák a dva objektivy odtočit drtivou většinu svatebního dne. Mohl bys přiblížit, co tě k tomuhle minimalistickýmu přístupu vede?

To je pravda a vlastně jsme ten minimalistický a diskrétní přístup už trochu nakousli v předešlých otázkách. Ke svatbě přistupuji jako k reálné události s reálnými lidmi. Skutečnost je taková, že většina lidí se nerada natáčí, popřípadě se v přítomnosti kamery cítí nekomfortně. Každý jsme si tím asi prošel, i já jsem na začátku své kariéry používal co největší objektivy, na foťák jsem si dal battery grip – aby byl větší, to je přece víc profi, že jo. Používal jsem velké stabilizátory. Ale vlastně to všechno bylo spíše na škodu. Při natáčení jsem často slyšel věty – ,,Ježiši pardon, já vám tam vlezl. Já radši jdu, ať vám nekazím záběr. Ono to natáčí i zvuk? Nebudu tam slyšet?“

A to je přesně co jsem nechtěl. Z toho důvodu jsem začal používat tyhle sony bezzrcadlovky, který nabízejí kombinaci nekompromisní kvality a malých rozměrů. Prakticky většinu záběrů natočím na tenhle malý foťák. Lidé mě vnímají spíše jako dalšího hosta, rodinného přítele, nebo asistenta fotografa. Dříve jsem dokonce používal moto, že jsem i kameraman pro lidi, kteří ho na své svatbě nechtějí. A bylo to kvůli tomu, že jsem často zpětně slyšel, že si hosté na svatbě ani nevšimli, že tam někdo natáčel. A tenhle přístup mi umožňuje ztratit se v davu a získat reálné momentky, o kterých jsme se už bavili.

Pracuješ s druhým kameramanem? Vidíš v tom nějaké benefity?

Já si tady trochu vypujčím slova našeho oblíbeného fotografa Honzi Martince, on hlavně dřív byl takový trend, že se hodně prezentovaly různé hesla typu ,,Fotíme oba, fotíme ve dvou, fotíme všichni“ a často to vedlo k mylné představě, že dva fotografové = dvakrát víc fotek. Asi mi dáš sám za pravdu, že kdybys s sebou měl druhého fotografa, tak využiješ třeba 10% jeho fotek a zbytek budou tvé. Takže z hlediska měřítka poměr cena-výkon to nedává velký smysl. 

Benefity bych v tom viděl asi na nějaké gigantické svatbě, kde by se toho dělo strašně moc, ale v našich podmínkách se dá vše naplánovat tak, aby vše pokryl jeden člověk.) Zase si neodpustím odkaz na můj minimalistický přístup, kdy by pro mě asi 3 foťáky v jedné místnosti už byly trochu moc.

Asi nikomu neunikne, že ve svých videích často používáš i autentické mluvené slovo přímo ze svatby. Často se tam objevují i sliby novomanželů, které mají pro diváka dost intenzivní emoční dopad. Mohl bys tohle téma slibů trochu rozvinout? Je dobré si s nimi dát práci?

To je pravda a je to asi jeden z charakteristických znaků mých videí. Když se na svatbě povede nějaký pěkný proslov ať už od oddávajícího nebo svědka, tatínka, vždy ho do videa vždy rád zakomponuju. Myslím si, že tyto slova od srdce videu zase přidají a ta vzpomínka na svatební den bude ještě hodnotnější. Co se týče svatebních slibů, ty mám úplně nejraději. Na svatebních schůzkách sliby někdy navrhnu. Ne však z důvodů, aby se to dělalo jenom kvůli videu. Přijde mi, že sepsat si na papír, proč si toho druhého vlastně beru, v čem vidím jeho kvality a proč s ním chci být až do konce života – to jsou věci, nad kterými se někdy opravdu do hloubky nezamyslíme. A už vůbec si takové věci běžně neříkáme. Na takový slova někdy nenajdeme odvahu celý život, což je obří škoda. A kdy je lepší situace si to říct, než právě na svatbě.

Vím, že kromě práce na svatbě tě čeká ještě větší množství času strávené stříháním výsledných videí. Kromě klasického klipu o délce pár minut odevzdáváš ještě několik dalších videí. Mohl bys to rozvést? 

To je pravda, ono to natáčení svatebního dne, kde je vše suprově připravené, všichni mají dobrou náladu, to je asi to nejpříjemnější. Pak následuje střih videa, který je časově náročnější a člověk už sedí sám ve střižně.

Správně si řekl, že odevzdávám jednak krátkou verzi, která je sestříhaná kreativně, z nejlepších záběrů. Mimo ni odevzdávám ještě dlouhou verzi o délce cca 25minut – to se vždy trochu liší, protože každá svatba je jiná. Každopádně tuto dlouhou verzi bych vyzdvihl a mohu říct, že k ní přistupuji se stejnou pečlivostí, jako k té krátké. Často novomanžele ta dlouhá verze opravdu překvapí, protože ze začátku touží hlavně po té krátké a od toho delšího videa nemají taková očekávání.

Vybíráš hudbu do svých filmů sám nebo necháváš vybírat své páry?

Hudbu vždy vybírám já. Tohle je jedno z témat, který raději vždy probírám ještě před rezervací. Vlastně je hned několik důvodů, proč tu hudbu vybírám já. Ten první důvod je legislativní. K použité hudbě je vždy potřeba sehnat licenci. Lidé si někdy přejí známé hity z rádií, Eda Sheerana atp. U téhle hudby je sehnat licenci nereálné, nebo extrémně drahé. Také tyhle písničky můžete slyšet v každém amatérském svatebním videu, takže je to i dost neoriginální.

Na druhou stranu chci podotknout, že je naprosto v pořádku, pokud si někdo tyto známé hity do svého videa přeje. Jen potom nejsem ten správný dodavatel, který by video tohoto typu dodal.

Lidé často sledují desítky, možná stovky svatebních videí, kde je třeba neosloví příběh, emotivní momenty a jediné, co je dojme, je pak ta krásná písnička od Eda Sheerana a tak by ji pro jistotu chtěli mít o ve svém videu. Já ale věřím, že v jejich videu je budou dojímat všechny ty krásné momenty, které prožili a vhodně zvolená hudba bude podkresem, který vše umocní.

Hudbu vybírám tak, aby svou energií přesně popisovala atmosféru dne. Také je důležité vhodné tempo, aby ladila s proslovem nebo svatebními sliby. Na závěr je také důležitá gradace na správném místě, aby hudba gradovala ve stejných místech, kde byly i nejzásadnější momenty dne. Je to opravdu rozsáhlé téma, ale věřím, že můj přístup v tomto případě podporuje co nejlepší výsledek.

Na to se váže další dotaz – jak si udržuješ dostatečnou zásobu kreativity? Je mi jasné, že kdyby jsi to s počtem svateb v sezóně přepískl, může to pro tebe být problém.

To je pravda, ono tvořit svatební videa opravdu ani zdaleka není technický proces, u kterého by člověk mohl vypnout hlavu a relaxovat u něj, nebo ho dělat strojově. Asi by se to dalo, ale z videa by pak byla spíše taková nemastná neslaná slideshow záběrů.

Proto i zpracování svatebních videí trvá několik týdnů, člověk na to musí být i v dobrém rozpoložení, musí být odpočatý. Největší zabiják kreativity je asi únava a přepracovanost, alespoň já to tak u sebe mám. Nefunguje to tady tak, že si člověk řekne, dneska máknu a bude to. Je potřeba dostat se do tvůrčího stavu, který se ale nedá vynutit. Inspiraci je pak člověk schopen vidět všude kolem sebe, filmy, hudba, fotky, ale každodenní situace, mezilidské vztahy. 

Svatební den je většinou hodně intenzivní od rána až do večera. Mohl bys nám popsat, jak vypadá tvůj typický svatební den a jak přistupuješ k jeho jednotlivým částem?

Můj svatební den většinou začíná hodně brzo ráno, protože nemám moc lokálních svateb, většinou na svatbu musím dojet delší vzdálenost.
Na svatbu tedy přijíždím s časovou rezervou, takže ráno většinou stihnu pořídit záběry prostředí, výzdoby atp. Potom se přesouvám na dění okolo ranních příprav, u ženicha to je většinou otázka pár minut, u nevěsty se toho děje víc, s přípravou pomáhají družičky,  často se popíjí šáňo, takže je toho plno co točit.

Jak se blíží obřad, pomalu se přesouvám tam, abych ozvučil oddávajícího, naplánoval si nejlepší úhly, z kterých při obřadu budu točit atp. Je tam pro mě důležité pracovat obzvlášť diskrétně a efektivně. Rozhodně tam není prostor pro nějaké zmatkování a pobíhání sem a tam, které by mohlo narušovat intimní atmosféru.

Po obřadu se zpravidla fotí velká skupinová fotka, tam spíše přiložím ruku k dílu a pomůžu fotografovi nahnat hosty na jedno místo. Pak si případně natočím i nějaké zásadní skupinky během focení, například fotku s rodiči, prarodiči, nebo svědky.

Při hostině natočím jen tradice a pak nechávám novomaželům i svatebčanům klid, aby se mohli nerušeně najíst. Asi by ani mně nebylo příjemné, kdyby mě někdo točil jak se láduju svíčkovou. Zároveň to je chvilka pro mě, kdy si můžu sednou po náročném obřadu, vyměnit baterky jak v kameře, tak v sobě a načerpat síly do druhé části dne.

Během dne je potřeba neustále sledovat denní a zaměřit se právě na reportáž. Jsou to okamžiky, které nejsou psány v harmonogramu, ale mohou mít velkou váhu pro novomanžele. Často natáčím, jak si babička hraje s vnoučaty, jak si hosté připijí na počest novomanželů atp.

Večerní část je už hodně o tanci a zábavě, což točím velmi rád. Během toho dne většinou už zvládnu proniknout mezi hosty, přijmou mě jako bych byl jedním z nich. Díky tomu mohu mezi ně blíž i na taneční parket, což člověka ve videu pak více vtáhne do děje. Ze svatby pak odjíždím v moment, kdy cítítm, že už mám všechny potřebné záběry. V jeden moment člověk zjistí, že už točí vlastně dokola ty stejné záběry. Takže kolem 22:00 většinou ze svatby odjíždím.

Myslím, že jsme dostatečně popsali průběh celého dne. Když teď vím jak tvé natáčení probíhá, líbí se mi tvé filmy, co mám udělat pro rezervaci termínu? A kdy je vhodný čas se ozvat?

Pokud je termín svatby v letních měsících, doporučuji neváhat a ozvat se co nejdříve. Měsíce červen -červenec – srpen se plní jako první, klidně i rok dopředu. Ozvat se mi mohou nejlépe přes kontaktní formulář, který mám na webových stránkách. Snažím se odpovídat nejpozději druhý den. V e-mailu se pak hned po ověření volnosti termínu snažím naši komunikaci přesunout do více osobní roviny a domluvit již zmíněnou předrezervační schůzku, nebo hovor. Je to asi časově nejefektivnější způsob, jak si vzájemně vyměnit informace. Zároveň můžeme oboustranně lépe pochopit i vzájemné očekávání. Schůzka je nezávazná, takže se snoubenci pro rezervaci nemusí rozhodnout hned. Teprve až jsou si jisti, k dokončení rezervaci stačí už jen zaslat zálohu, která se odečítá z finální ceny.

Jak s tebou vlastně probíhá celý proces počínaje rezervací a odevzdáním videí konče?

Kromě zmíněné rezervace termínu vždy plánuji ještě jednu schůzku nebo videohovor, kterou směřuji na období cca 2-3 týdny před svatbou. V tuto dobu už je většinou znám harmonogram a tak si povídáme o tom, jak je svatební den naplánovaný, řešíme organizační detaily, abych mohl být všude o krok na před.

Svatební videa jsou většinou hotová kolem 5-6. Týdne od svatby. Předávám je v prémiové online galerii, kde jdou videa přehrát v plné kvalitě, stáhnout, a zároveň slouží i jako záloha.

Nabízíš ještě nějaké další doplňkové služby? 

V tuhle chvíli bych chtěl rozhodně zmínit náš společný balíček foto + video. Který spolu nabízíme. Jak už název napovídá, jedná se o komplexní balíček, který obsahuje kompletní nafocení svatby, o které se postaráš ty, ale také můj kompletní video balíček.

Mít na své svatbě sehranou dvojici je výhoda jak pro novomanžele, tak i pro nás. Tím, že pracujeme jako jeden člověk, asi největší výhodou je ten ušetřený čas. Není to o tom, že by byl problém, kdybys na svatbě nebyl ty, ale jiný fotograf. Není to o tom, že bych si s někým nesedl lidsky a začli jsme si záměrně škodit. To jsem ani nikdy nezažil. Někdy má ale fotograf jiný přístup, nebo jinou představu o výsledku. Každý chceme dodat novomanželům to, co od nás očekávají a v takovém případě pro to každý potřebujeme svůj prostor. Fotograf chce například jít fotit do stínu, já bych potřeboval spíše využít prosvítající paprsky slunce. Takových momentů je během dne, zvláště pak v průběhu párového focení několik.

Jak vnímáš přidanou hodnotu svatebního videa oproti svatebním fotkám?

Určitě bych nechtěl aby to vyznělo, že je video lepší než fotky nebo naopak. Oboje umí to, co druhé ne. Fotka dokáže zmrazit moment a tím ho více zvýraznit. Video zase skvěle působí na emoce v kombinaci s hudbou proslovy. Oboje se skvěle doplňuje.

Co by jsi doporučil budoucím novomanželům při výběru jejich svatebního kameramana?

Určitě zhlédnout více videí v portfoliu, ale pak se zajímat i o osobnost kameramana a do jaké míry zasahuje do dění svatby.

Jaká jedna myšlenka na závěr tě napadá jako doporučení pro páry, které v blízké době plánují svatbu?

Čeká vás jeden  z nejkrásnějších dnů v životě, proto je důležité si ho hlavně užít. Doporučuji si den naplánovat tak, aby mohl probíhat bez zbytečných přejezdů a nejrůznějších komplikací.