Famara. Místo, kde oceán potkává nebesa a kde čas jako by na chvíli zpomalil. Jednoho večera, když jsme se procházeli po Famara Beach jsem sledoval surfaře, kteří po svých surf session nezmizeli do hotelů nebo ubytování. Zůstávali tu, na pláži, ve svých autech. Bylo to fascinující. Tato neuvěřitelná propojenost s místem a životem na vlnách mě doslova zasáhla. V tu chvíli jsem si řekl, že někdy v budoucnu to musím zažít na vlastní kůži. A tak jsem čekal, až přijde ten správný čas.

Po pár letech jsem se rozhodl, že to konečně udělám. Vyrazil jsem na své první solo surfové dobrodružství. Pronajal jsem si auto, které mělo být Jeepem, ale nakonec jsem dostal Cupru. Skvělý vůz na jízdu, ale rozhodně ne ideální pro kempování. Původně jsem plánoval zajít do Decathlonu a pořídit si kempingové vybavení, ale osud měl jiný plán. Obchod byl zavřený. A tak jsem v dešti seděl v autě, přemýšlel, jak to celé zvládnu.

První chvíle byly naplněny neustálým hledáním řešení, jak se přizpůsobit. To ale na celé cestě bylo krásné. Každý problém jsem vnímal jako výzvu. I natáčení videa nebylo bez komplikací. Měl jsem sebou poměrně velký stativ, ale bez rychloupínací destičky, takže foťák na stativ nešel připevnit. Ale i z toho jsem si udělal kreativní výzvu. A místo toho, abych hledal dokonalé řešení, jsem použil vše, co jsem měl po ruce. A to vedlo k záběrům, které jsou dnes mnohem více propojené s celým příběhem a atmosférou Famary.

A tak jsem pokračoval v cestě, zpomalil, opravdu si užíval vlny, pozoroval oblohu a místní život. Bylo to zvláštní, protože spěch a strach, že něco propásnu, úplně zmizely. Tentokrát nebylo cílem vidět co nejvíc, ale naopak zažít a pochopit jedno jediné místo. Famara byla pro mě ráno, večer, v dešti i za slunce. Byla pro mě tichá, bouřlivá, tajemná a v každém okamžiku krásná. A stejně tak i místní život.

Tento čas mi dal možnost opravdu zpomalit, přerovnat si myšlenky a být vděčný za to, že jsem měl příležitost prožít tolik emocí a silných zážitků na jednom místě. Uvědomil jsem si, že pro mě je nejdůležitější být přítomen v daném momentu. Vnímat přírodu, lidi kolem sebe a přitom být otevřený všem těm malým, ale významným okamžikům, které nás formují.

Jsem vděčný za každou chvíli strávenou na Famaře, za každou vlnu, která mě svezla, zklidnila a někdy i ukázala svoji sílu. Za každý moment, kdy jsem se spojil s tímto místem a přitom našel spojení sám se sebou. Bylo to dobrodružství, které mě naučilo, že skutečná krása spočívá v jednoduchosti a v přítomnosti. Není potřeba cestovat daleko, abychom našli něco, co nás může změnit. Stačí zpomalit, otevřít oči a vnímat svět kolem sebe. Tento zážitek mi ukázal, že každý z nás má možnost prožít něco podobného. Momenty, které nás hluboce zasáhnou, které nám dají nový pohled na svět a přinesou klid do našich myslí.